ZDENKA VEREŠOVÁ
_________________________________________________________________________
ŠELEST HROMŮ

Ve větru šelest ozvěny hromů.
Po stopách zápasu kroky své svedu.

Ze stovky částic tíživé pokory
složím si život svůj do krabičky.
Jen tak, na dotyk.

Žiju dvě místa.
Pod jedním přístřeším.

Patřím tady i sem,
ale dýchám odjinud.


BAREVNÉ SNY

Zatancuj nahý na hladině hvězdného oparu
a odejdi plný vesmíru do barevných snů.
Najdeš tam touhu.

Paprsky světel lomí naše těla a hledají cesty mimo nás.
Mimo nás i v nás, v tobě, ve mně, v prostoru, v hovoru.

Tak tedy posloucháš vůně vězněné v myšlenkách
a hladíš jejich zvuky.
Proplouváš zdmi vyčerpaných dechů
a rozpouštíš se v jejich nekonečnu.

Svlékáš se ze své kůže, když tě tvé svaly pálí,
a blízkost tak vzdálená osoby cizí
přináší tobě i jí tajemná splynutí.

Unášeni v závějích horkých impulsů vedoucích přímo do pekel,
vznášíš se hloub a hloub.

Na stěnách místnosti si hrají křivé stíny.
Venku se probouzí den a protíná prázdnoty těl.
Mísí se s jejich pachy do neprůhledné mlhoviny.


KRAJINA

Až všichni vstanem jednou z popela
a políbíme zpátky tuto zem,
odměnou nám bude žhavé slunce,
podívej se jen!

V kolébce z jeho paprsků
slavíme naše dny.

Zametá sníh, déšť i prach,
bolavou žízeň, vztek i strach.

A tak sypu slova ze svých dlaní
na místa blízko vzdálená.

Tam někde v říši pod povrchem
spí krajina zvlněná.


KAMENY SLZ

Nezná slova,
nezná polibky,
neumí číst,
nechce jíst,
odmítá spát,
odmítá pít
a její tvář svítí samotou.

Pod polštářem usíná den, když její vlasy šeptají jen,
co všechno přišlo a nepolapeno utíká ven.

Její prsty jsou opilé vzpomínkou
a její dlaně touží.

Na zápraží klečí sen
a pláče do očí.

Vrací se zpět do dětství.


EXPRESIVNÍ BÁSEŇ

Maso na stole vesele potlačuje smích.
Dere si šlachy z těla ven a přitom se zubí.
Cení ty své děravé zuby a hledá kam se schovat.

Právě našlo to maso úkryt.
Schová se v přízemí zříceného domu.
Sedí, hledí, nudí, prdí, kadí
a mění ustálená pravidla.

Hej hola vy ostatní!
Nenechte v kole stát své milenky!
Vyhrňte jim šaty, zavažte šátky
a uzly zapijte vztek!
Rozdrtíte tím své představy raněných lvic!

Rozhrňte ty záclony a nechte vyvrhnout svá střeva!
Roztříská vám to mozky, vy slepí!


© 2016 z.veresova